Jiří Šlitr
Nebyl sice dolnobrannským
rodákem, ale strávil zde dětství a navštěvoval českou školu, kde byl jeho otec
v letech 1924 – 1938 řídícím učitelem. Za ředitelování Josefa Šlitra se pořádalo v obci mnoho dětských besídek a
představení, v nichž účinkovala celá Šlitrovic
rodina. Dcera Olga a syn Jiří i manželka, která je doprovázela na klavír.
Jiří Šlitr se
narodil 15. 2. 1924 v Zálesní Lhotě v okr. Semily. Zemřel tragicky dne 26. 12.
1969 v Praze.
Brzy po narození Jiřího se Šlitrovi přestěhovali ze Lhoty Zálesní do Dolní Branné. Do
svých 14 let zde Jiří bydlel a navštěvoval českou školu. Kromě dětských
dobrodružství a školy musel Šlitr zvládat ještě
povinnosti spojené s malým hospodářstvím kolem domu. Poměrně rád vzpomínal na
to, jak chodil pást a připouštět kozu. K nejpříjemnějším vzpomínkám ale
rozhodně patřila hudební a kulturní vystoupení, která otec v obci často
pořádal. Hudební i výtvarný
talent se u Jiřího prý projevoval už od tří let. První zdědil po matce, druhý
po otci. Roli baviče si také několikrát vyzkoušel. Například na besídce, která
se konala 4. března 1934 na sále hostince pana Jägera,
vypravoval obecenstvu anekdoty.
Rok 1938 se stal výrazným
mezníkem pro všechny obyvatele českého pohraničí a ani Šlitrovi
nebyli výjimkou. 10. října byla česká škola uzavřena. Šlitrovi
byli nuceni vesnici opustit a odstěhovali se do Rychnova nad Kněžnou, kde pan Šlitr dostal učitelské místo. Jiří tu rovnou nastoupil na
místní gymnázium. Po maturitě
v r. 1943 na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou se stal úředníkem. Od roku
1945 pak studuje na právnické fakultě UK, kde je v roce 1949 promován na
doktora práv (JUDr.). Právnické povolání však profesionálně nikdy nevykonával.
Zpěvák, skladatel malíř, humorista a
doktor práv Jiří Šlitr byl veřejnosti znám především
jako polovina herecké a skladatelské dvojice S+Š. Vždy trochu nesmělý,
vystrašený a nejistý, vždy trochu v pozadí, čekající, až na něho přijde řada. A
přicházela na něho docela často. Stihl složit hudbu téměř ke 350 písničkám,
hrát v pětadvaceti divadelních hrách, třech celovečerních a osmi televizních
filmech. To, že je vystudovaný právník, bylo celkem obecně známo, méně už byly
sledovány jeho výtvarné aktivity, přestože ilustroval více než dvacet knih. O
jeho soukromém světě, ambicích, snech i obavách nevěděli často ani jeho
nejbližší přátelé a příbuzní. Odkud pocházela tato uzavřenost a odkud ona
sebejistota v tvorbě, ke které se vracíme ještě bezmála po třiceti letech?
A kdo by neznal jeho písně ?
Společně s Jiřím Suchým, který
tvořil texty, napsali několik opravdových hitů. Z těch nejznámějších -
Potkal potkan potkana, Dítě školou povinné, Léta dozrávání, Včera neděle
byla, Marnivá sestřenice, Sluníčko, Ach,
ta láska nebeská, Árie měsíce, Kočka na okně, Malé kotě, Písnička pro Zuzanu, Honky Tonky Blues, Tulipán, Babeta, Purpura a mnoho
dalších.
(využito materiálu „Causa Jiří Šlitr“ od Michala Kudrnáče, Reflex 14/97)