Historie v datech

 

1276          - první historický záznam o naší obci

1276 – 1394  - patřila „Unterbrenney“ k děkanátu jičínskému

1357 – 1363  - majitelem Jan ze Skupice

1363 – 1380  - majitelem Václav z Cidliny

1380                          - od tohoto roku patřila k panství hradu Štěpanic

1395                          - datuje se (dle prof. Šimáka) pojmenování obce

                      Henrici villa – Henningsdorf – Hennersdorf

1398                          - vystavěla zde Eusebia z Valdštejna dřevěný kostel

1406                          - patřila k obci Lhota Zahajská

1424                          - v měsíci březnu táhli obcí k Hostinnému husité

1490                          - vystavěl zde Jiří z Valdštejna kamenný kostel

1510                          - přešla obec v držení jiné větve Valdštejnů, tj. ze Skály

1549                          - obec vlastnil Jan z Valdštejna na Štěpanicích

1557 – 1574  - obec vlastnil Zdeněk z Valdštejna

1599 – 1606  - obec vlastnil Adam z Valdštejna, který ji prodal V. Zárubovi

1606                          - obec získal Václav Záruba z Hustiřan

1632 – 1918  - připojena ke knížectví frýdlantskému, majitelem se stal

                        Otta Bedřich, hrabě z Harrachu, od té doby v držení

                        rodu Harrachů

1701                          - spojena s panstvím jilemnickým

1716                          - dosazen první učitel (Tobiáš Hilstcher)

1745                          - v měsíci září zpustošili obec Prusové

1746                          - vyhořela škola

1747                          - dal Bedřich Harrach vystavět novou dřevěnou školu

1827                          - vystavěna okresní silnice z Vrchlabí přes D.B. do Lhoty Zahajské

1857                          - položen zákl. kámen k nynějšímu kostelu (vysvěcen r. 1860)

1860                          - vystavěna fara

1868                          - zřízen nový hřbitov

1869                          - vystavěna železniční dráha Trutnov – Stará Paka

1873                          - obec připojena k okresu vrchlabskému

1880                          - postavena hasičská bouda

1885 – 1945  - vyhořel mlýn Roberta Ulmanna v dolní části obce, na tomto

místě byla vystavěna Ignácem Dixem z Velké Úpy továrna na

papír a spolu se svými syny ji vlastnil až do r. 1945

1872 – 1945  - byla zřízena ruční a mechanická tkalcovna, firma Merfeld a

                        synové z Biefeldu, pozdějším majitelem se stal r. 1908 Josef Jan

                        Menčík ze Semil

1892                          - vystavěna umrlčí komora – márnice

1893                          - zřízen poštovní úřad v budově čp. 226 (dnes Konopáč)

1898                          - otevřena zastávka železniční dráhy

1910          - v obci žije 140 Čechů a 1262 Němců, Němec Petr Honnemayer

                   společně se svým švagrem továrníkem Alfredem Pilzem

                   z Varnsdorfu nechali postavit jednopatrovou továrnu na úpravu

                   kapesníků (dnes Mileta)      

1913          - na poštu umístěn telegraf

1914 – 1918  - I. světová válka – z obce rukovalo v první vlně 63 mužů,

                   později další - dokonce s rokem narození 1898, v této válce

                   padlo celkem 45 mužů a 10 jich zůstalo nezvěstných, všem byl

                   u kostela vystavěn pomník s jejich jmény (desky byly později

                   strženy) 

1919                          - ve volbách zvoleni dva zástupci české menšiny do obecního

zastupitelstva, kteří prosadili zřízení české školy,

zřízena jednotřídní česká škola

1920                          - Konsumní spolek v H. Branné zřídil v D. Branné prodejnu

v čp. 203 (dnes Jech), vedoucí byla Vlasta Srnová

     1924          - řídícím učitelem školy pro české děti se stal Josef Šlitr, který

                        v obci žije až do r. 1938, kdy byl donucen odejít

1927                          - volby do obec. zastupitelstva – tři Češi získávají mandát,

(Jan Hanzlíček – tkalc. mistr, Antonín Skalský – úředník,

Josef Šlitr – řídící učitel)

     1929          - zakoupena budova čp. 224 (dnes Kliner) pro českou školu,

v obci se rozsvěcejí první elektrické lampy

1930                          - uspořádána první česká národní pouť, slavilo se 50.výročí

založení hasičského sboru

     1931          - v obecních volbách získali Češi 3 mandáty (Skalský, Šlitr a

                        František Šorm – poštmistr)

     1933          - německá expanze, na zdech domů Čechů se objevují hákové

                        kříže

     1935          - ve volbách v obci zvítězila Henleinova strana,

                        silnice do Kunčic pokryta asfaltem

     1937          - zemřel T.G.Masaryk, Němci kupodivu státní smutek neigno-

                        rovali

     1938          - volby – vítězí Henleinova Sudeten Deutsche Parte, Češi mají

                        opět tři mandáty (Skalský, Šlitr a Jiří Bachtík – rolník), 10.10.

                        uzavřena česká škola a budova obsazena německou četnickou

                        stanicí, mnoho českých lidí bylo nuceno opustit obec

     1939          - na 80 mužů rukuje do války

     1940          - stíhání Čechů, zatčen a odsouzen Fr. Palouš za poslouchání

                        cizího rozhlasu, zatčení Ot. Čivrného z čp. 223 za to, že při

                        cestě z Mrklova hodil pár jablek a několik kousků chleba

                        francouzským zajatcům pracujícím na stavbě silnice

     1942          - odvezeny tři kostelní zvony pro válečné účely

     1944          - obec zažila letecký poplach, všichni muži od 16 do 60 let se

                        museli ve Vrchlabí hlásit k odvodu

     1945          - konec války, odsun 975 Němců, příchod prvních českých osídlo-

                        vatelů (asi 400 lidí z H. Branné, asi 200 z kraje), zřízena prodejna

                        potravin – vedoucím Vítězslav Mečíř, ředitelem školy, která

                        získala prostory bývalé německé školy, se stal Fr. Janata,

                        ustaven Sbor hasičů a Sokol

     1946          - ve volbách získali v obci nejvíce hlasů komunisté, obec navštívil

                        ministr školství Nejedlý, založena organizace TJ Sokol

     1948          - volby – nástup komunistického Československa

     1949          - obec navštívil A. Zápotocký – ministerský předseda, počátek

                        kolektivizace – ustaveno Jednotné zemědělské družstvo,

                        zastaven provoz mech. tkalcovny a šlichtovny n.p. Mostex,

                        závod 015 (továrna ve středu obce)

     1951          - přistavěna požární zbrojnice k čp. 75

     1952          - všichni zemědělci podepsali přihlášku do JZD, otevřena poradna

                        pro matku a dítě

     1953          - krize JZD, někteří zemědělci z JZD vystupují

1954 – 1958  - přestavba sálu kulturního domu

     1960          - zrušení okresu vrchlabského, Dolní Branná připadla okresu

                        Trutnov

1960 – 1964  - přistavěna  část kulturního domu – hlavní vchod (zasedací

                        místnost, výčep, toalety, byt domovníka, knihovna)

1963 – 1964  - vybudování urnového hřbitova na „Kapličce“

     1964          - D.B. získala titul „Vzorná obec“

     1965          - v kulturním domě přestalo promítat kino

1969 – 1970  - oprava kostela

     1972          - postavena nová budova MŠ, slavnostně otevřena v r. 1973

     1974          - JZD se přetransformovalo do Státního statku Lánov, proběhlo

                        první vítání občánků

1975 – 1976  - vybudováno veřejné osvětlení

     1976          - Zimních olympijských her v Innsbrucku se zúčastnil Josef

                        Malínský ml., reprezentant v biatlonu

     1979          - dokončení oprav kapličky, výměna dřevěného kříže u cesty na

                        Horní Kalnou za železný

     1980          - letecké postřiky proti obaleči modřínovému

1980 – 1995  - období úspěchů dolnobranského lyžování, D.B. pořádá několik

                        významných závodů v běhu na lyžích, nejúspěšnější reprezentanti

                        Sokola D.B. - v juniorské reprezentaci Československa v letech

                        1987 – 1990 L. Bucharová, H. Černohorská a V. Horáková a

                        v roce 1991 – 1992 D. Matouš, největší úspěchy - L. Bucharová

–       MS juniorů 1989 9. místo, v r. 1995 v celkovém pořadí

Světové série dlouhých běhů 2. místo, maratónské lyžařské běhy

                        v Německu 1. místo a v Austrálii 2. místo

     1989          - pád totalitního režimu